Inzulínová pumpa vs. pera – co je lepší?

Pokud bojujete s cukrovkou, možná už jste vyzkoušeli inzulínovou pumpu a pera. Podívejme se, jaké jsou plusy i mínusy obojího. Možná se názory ostatních a jejich zkušenosti mohou lišit, vycházíme ale ze zkušeností.

Někdo má pocit, že je na perech lépe kompenzovaný a nezlobí ho hormony. Má pevnější a přísnější režim, i když si občas dá nějakou sladkost. Většinou je to ale naopak a diabetici dostanou pumpu právě proto, že se jim projeví špatná kompenzace na perech.

Základní rozdíl mezi inzulínovou pumpou a inzulínovým perem je v tom, že pumpa vydává inzulín neustále po velmi malých kapičkách. Tím se prakticky nahrazuje dlouze působící inzulín. Místo extra injekce perem si před jídly vždy sami navolíte odpovídající nárazovou dávku inzulínu.

Inzulínová pumpa

Možná jste ještě zažili, jak si diabetici kanyly dávaly bez nastřelováku a někteří při jejich aplikaci brečeli. Proto jste se nechali přesvědčit, že pera vám stačí a pumpu nikdy chtít nebudete. Inzulínová pumpa vyžaduje nastřelování a jehla ze začátku vypadá dost hrůzostrašně. Při správné aplikaci ale nastřelení vůbec nebolí.

Když chcete mít sensor, musíte mít i přijímač, který vypadá stejně jako pumpa, jen je zcela bez zásobníku a hadičky. Když máte sensory, zvyknete si, že u sebe nosíte krabičku, která vypadá, jako pumpa. Průběžně vidíte, jak se glykémie pohybuje. Díky bazálním dávkám, které si snadno nastavíte na každou hodinu zvlášť, můžete předejít tzv. syndromu úsvitu.

• lepší kompenzace diabetu
• nižší dávky inzulínu
• snížení glykovaného hemoglobinu
• glykemie nebudou tak rozkolísané
• méně hypoglikemií – nízkého cukru v krvi
• větší volnost při dodržování režimu, což se hodí v práci i při sportu
• programování bazální dávky dle potřeby a aktuální situace, třeba nemoci
• možnost dávkovat inzulín v mikrodávkách
• absence každodenního píchání injekcí
• diskrétnost při podávání bolusů, hlavně na veřejnosti, MHD a restauracích
• zvýšené riziko rychlého rozvoje ketoacidózy kvůli ucpání kanyly či deficitu inzulínu
• nutnost mít externí část napojenou neustále na těle
• nutná pravidelná výměna infuzních setů každý 3. den
• u některých typů vás čeká doplatek 25 % z ceny na příslušenství k pumpě
• pumpa funguje na baterie a ty musíte mít neustále po ruce

Inzulínové pero

U per je největší výhodou to, že máte stálý a pevný režim za každé situace. Žádné jídlo nedostanete o hodinu později, jako to může být u inzulinové pumpy, což mohou všichni vidět jako obrovský benefit. Jenže spousta diabetiků zažilo, že stálý režim ani na perech mít nemusíte. Lze to ale vidět i jako nevýhodu, protože potom už nemáte glykémie tolik pod kontrolou, což se z dlouhodobého hlediska ukáže i na glykovaném hemoglobinu.

Další výhodou u per je to, že je máte vždy bezpečně schované v kabelce a nikdo je nevidí. Nebudíte tolik pozornosti. Používáte-li inzulínová pera, jsou nenápadná. Můžete si píchnout inzulin nepozorovaně a nikdo nemusí ani zjistit a vědět, že nějakou cukrovku máte. U pumpy to můžete zkusit nahradit přidáním dálkového ovládání, ale krabičku budete mít na kalhotách i tak. Pokud se s diabetem sžijete, už se nestydíte a přidáte si inzulín i v tramvaji.

• diabetik pero nemusí mít neustále připojené na těle oproti inzulínové pumpě
• umožňují větší volnost u aktivit, jako je koupání, některé druhy sportů a dovolená
• při deficitu inzulínu nedochází rychle k život ohrožující ketoacidóze
• zvýšená variabilita glykemií – cukru v krvi
• očekávejte horší kompenzaci diabetu
• nutnost aplikovat inzulín přesně ve stanovenou dobu bez ohledu na místě, kde jste
• v tomto případě můžete na veřejnosti vypadat jako feťák, což může být nepříjemné

Co je lepší?

Nevýhodou u per je fakt, že občas zapomenete, jestli jste si inzulín píchli nebo ne. Na pumpě v tomhle případě stačí, když se podíváte do její historie, a hned máte jasno a jistotu. Když si pak místo nočního inzulínu píchnete denní a zaděláte si na pořádnou hypoglykémii.

Výhodou u pumpy jen navíc typ inzulínu. Inzulínová pumpa ale někdy může zradit a rozbít se, když to zrovna nejmíň čekáte. Je to prostě elektronika. Jsou i pumpy, které se po záruce vypnou bez předchozího upozornění a nefungují. To je pro diabetika prekérní situace.

Problémem také je, jakmile si pumpu zastavíte kvůli hypoglykémii a zapomenete si ji potom zase zapnout. Když jste celou noc bez inzulínu, musíte se modlit, aby se vám to podařilo srovnat dost rychle.

Nevýhodou je u pumpy sport. Umět glykémie se sportem nějak zkorigovat je velký oříšek. Pumpu máte pořád u sebe, což někomu opravdu vadí. Není to ale největší potíž. Problém může přijít třeba v létě, když jste u vody. Lepení u kanyly nedrží a před vstupem do vody se od inzulínu musíte vždy odpojit. Někteří diabetici právě proto na léto přecházejí na pera.

U pumpy se může stát, že se do zásobníku dostanou bubliny a pak vám do těla vůbec neproudí inzulín. Někdy se zase u pumpy zalomí kanyla a vy to zjistíte až v momentě, když máte hyperglykémii.

Naopak výhodou u pumpy jsou alarmy. Můžete si na nich nastavit různé časy na jídlo a pumpa vás na to sama upozorní. Pro orientaci je to skvělé a zjednoduší vám to život.

Pokud se rozhodujete, zda je lepší inzulínová pumpa nebo inzulínové pero, nelze to jednoznačně určit. Jedinou radou je, zkuste si to a pak se rozhodněte. Pera a pumpa se úplně porovnávat nedají, obě totiž mají svoje pro a svoje proti. Proto je lepší vyzkoušet obojí.